<![CDATA[
|
Vsechny ulicky vedou k hostelu
Seville, Spain |
Seville, Spain
Snidame na oblibenem namesti Alfalfa. Nemuzu se dockat, az Janina ochutna dalsi z palety andaluzskych dobrot. Objednavame cafe con leche a tousty s drcenymi rajcaty a olivovym olejem. Snidani vychutnavame do posledniho sousta.
Je po jedenacte hodine a my se snazime rozetnout line rano navstevou katedraly a predevsim Giraldy, jeji mohutne veze. Fronty turistu nas rychle nuti zmenit plany a zamirit do blizkeho Kralovskeho Alcazaru. Byvale panovnicke sidlo s rozlehlymi zahradami nam v horkem odpoledni poskytuje prijemne utociste. Schovani ve stinu zdi malebnych patii obklopenych vysokymi palmovymi alejemi, obdivujeme umeni davnych stavitelu, architektu a botaniku.
V blizkem baru se setkavame se Santim, mym pritelem ze studii v Seville. Vypravi o sve praci a ja se snazim objevit davno zapomenute obraty ve spanelstine. Santi, vystudovany sociolog, uci na univerzite a odborne skole. Presto ma praci jen nekolik dni v tydnu a tomu odpovida i relativne nizky plat. Jeho pritelkyne je jiz rok nezamestnana, a tak oba ziji u jeho rodicu na venkove nedaleko Sevilly. Uvedomuji si, ze krasy mistnich kraju velmi snadno skryvaji tezkosti jeho obyvatel. Loucime se, zvu Santiho jiz po nekolikate do Prahy a on opet slibuje, ze jiste brzy prijede.
Prochazime oblibene obchudky se suvenyry, ktere nam prijdou stylovejsi a jaksi mene kycovite, nez kdekoli jinde. Zaroven jsou klimatizovane a pomahaji tak prekonat urputne horko. Shanim plakat, ktere se vylepuji na oznameni tech nejlepsich bycich zapasu ve meste. Urcite je maji, jen nevim kde presne. Projdeme marne na desitku obchodu a unaveni horkem usedame na maly obed, spanelskou tortillu se salmorejo, kterou Janca pozdeji prohlasi za jednu z nejpovedenejsich tapas. Nastava cas siesty, a tak se vracime k hostelu. Horko je nejlepsi prespat. Diky za ten vynalez, mila Andaluzie! Nenadale se ocitame u katedraly. Asi jsme spatne odbocili v jedne z ulicek. No nic, cestu od katedraly zname a trefime napoprve.
Brzy po sedme pokracujeme prohlidkou Real Maestranza, byci areny, kde se dodnes konaji byci zapasy. Mame smulu, dalsi budou az zitra. Jsou to tzv. novackovske korridy, kde sve umeni predvadeji mladi toreadori s mladymi byky. Kratce se projdeme po brehu Quadalquiviru a obracime sve kroky zpatky do centra, resp. do baru La Carboneria. Na rozdil od turistickych predstaveni, kterych je v centru hned nekolik, se zde flamenco tanci a zpiva za doprovodu spalnelske kytary pro navstevniky baru zcela zdarma. Schlazujeme vyprahla hrdla dzbankem Rebujita, ke kteremu si davame oblibene tapasy. Bar je brzy plny a predstaveni vnasi do horkeho salu energii v rytmu spanelske kytary a dupotu podpatku. Ani si neuvedemujeme, jak cas postoupil a ucinkujici se louci. Loucime se i my, zbyva vyhledat hostel a ulehnout. Vezmeme to tudy, jeste jsme tu nesli a je to nasim smerem. Stojime pred katedralou (opet), vsak cestu uz zname…
]]>
Sauvina Blond 