Kratka

Bangkok, Thailand

Rano vyrazime na mopedu na trziste, o ktere jsme predchozi den prisli. Z ulice vypada par kvetinovych stanku skoro opustene. Je pred desatou rano a vse se teprve probouzi k zivotu. Stankari peclive vystavuji sve zbozi pred hlavni naporem kupcu. Prochazime kolem stanku dal a teprve ted vidime cely rozmer trznice. Jsou to dve obrovske haly ohranicene tremi ulicemi. Stanky a kramky jsou uplne vsude. Moc toho ovsem nekoupime, jen svacinku na dlouhou cestu vlakem do Bankoku. Pred odjezdem stihneme jeste Phad Thai v nasem oblibenem bistru na rohu a dopravame si masaz nohou. Z te jsme naprosto nadseni a prekvapeni, ze jeji soucasti je i zakladni thajska masaz zad a sije. Pak uz nasedame na nocni vlak do Bankoku, kam dorazime dalsi den rano.
Bankok je posledni moznosti na nakupy, ktere jsme poradne nestihli. Letadlo na jih do Krabi nam leti az v sest, tak casu mame dost. Mirime do nejvetsiho a zrejme nejvyhlasenejsiho obchodniho domu MBK. Cestou z metra nas zastavuje decentne oblecena Thajka. Je pondeli a pry maji v MBK otevreno az od pul jedne. Kousek dal je pry obchod se suvenyry a thajskymi vyrobky. Muzeme se podivat tam, maji otevreno. Nez stacime lecku prohlednout, uz sedime v tuktuku. Janca nemuze uverit, ze by ona hodna pani mohla byt dohazovacka a ze by v MBK mohli mit otevreno. O obojim se v zapeti presvedcime. Pani najdeme na stejnem miste, odkud jsme pred chvili vyrazili a v MBK maji v pul dvanacte otevreno, byt nektere stanky zbozi zrovna vystavuji. Cely obchodak ma asi sedm neskutecne dlouhych pater a koupit se tu da snad vsechno. Napodobeniny znackoveho zbozi, hlavne textilu i prave zbozi, elektronika, nabytek, kozene zbozi, boty a tak dal a tak dal. Proste mega mega obchodak. Presto vsechno nekoupime ani znackove dziny ani novy kompjutr. Doba se zrejme zmenila a vypada to, ze cenovky se v poslednich letech nekolikrat premalovavaly a zdanlive vyhodne mohou pusobit na turisty z podstatne drazsich zemi, nez je ta nase.
Nasedame na Sky train, jedeme vyzvednout batohy na nadrazi, a pak uz jen hodinku jizdy na letiste. Planovany odjezd je ovsem opozden a nikdo nevi, kdy vlak prijede. Nervozne preslapujeme a propocitavame dalsi varianty, jak se na letiste dostat. Vlak stale nikde, nervozni jsme asi jen my, mistni jsou v klidu. Ani po dvaceti minutach se vlak neukazal, tak se zvedame. Listek na Sky train jeste plati, zbytek dojedeme taxikem. Jeste na nadrazi se k nam prida mlady italsky par, tak se o naklady na taxi muzeme podelit. Bylo to o nervy, ale odbaveni stihame nakonec s patnacti minutovou rezervou diky taxikari, ktery jel s otevrenym kufrem plnym nasich batohu po dalnici asi stopadesat.